» Historie hradu Krupka u Teplic

Historie hradu KrupkaHrad byl založen nejspíše Janem Lucemburským, a to někdy kolem roku 1320, neboť král měl zájem na opevnění hraničního pásu proti Sasku. Tento majetek, spolu s městečkem Krupkou, cínovými doly a Trmicemi daroval král Jan Lucemburský listinou danou 10.12.1330 v Innsbrucku míšeňskému šlechtici Těmovi (Thimoteus) z Koldic. Těma ještě přikoupil tvrz Kirchlici a roku 1335 smluvně upravil s pány z Bergova hranice mezi krupským panstvím a panstvím Geisberg (Supí hora). Těma byl významnou osobou při dvoře krále Jana, doprovázel ho ve skupině pánů na jeho toulkách Evropou. Koldicové si podrželi Krupku s osmiletou přestávkou až do roku 1504, tj. 166 let.

Hrad byl založen na vysokém skalním ostrohu s přístupem ze severní strany. V místě, kde byl ostroh nižší, ho ještě uměle snížili příkopem. Nad ním byl postaven původní hrad přibližně obdélníkového, severojižně situovaného půdorysu o rozměrech asi 20 x 55 m. Jeho dominantní velká čtverhranná věž (palác) v sobě spojovala obytný i obranný charakter, stála v severozápadním rohu hradeb a mohla mít asi tři podlaží (její podoba se nedochovala). Z obdélné věže ve východní hradební zdi, která střežila cestu, jež procházela pod městečkem, zbylo jen přízemí s gotickým hrotitým portálkem.

Hradu Krupka - 2. bránaNa konci 15. století bylo vybudováno velkolepé opevnění, které podstatně rozšířilo dosavadní stavbu (délka objektu dosáhla asi 140 m). Ze západní hradby vybíhala za ústím příchodové uličky podélná patrová budova, určená patrně pro hradní posádku, a dále dvě půlkruhové bašty.

K první z nich byl v roce 1695 přistavěn příčný dům pro panský horní úřad (úřední dům). Přestože samotný hrad přestal v 17. století plnit své obranné a obytné funkce a jeho pozůstatky chátraly, život na ostrožně neustal. V úředním domě sídlila správa krupského statku a vrchnostenský horní úřad.

Pomník J. W. Goetheho na hradě Krupka

Opuštěný hrad znovu objevila doba romantismu 19. století, kdy byl celý prostor i s okolím upraven a zpřístupněn veřejnosti a z úředního domu zřízena restaurace. Místo využívali jako vycházkový a odpočinkový areál zejména návštěvníci teplických lázní, kteří také obdivovali růže v panské zahradě. Rostlo jich tam přes sto druhů a podle nich se začalo hradu říkat Růžový hrad (Rosenburg). Trvalým problémem však zůstávalo rozpadající se zdivo hradu a jeho zabezpečování.

Významní návštěvníci hradu

Během svých pobytů v teplických lázních (1810, 1813) hrad několikrát navštívil i J. W. Goethe. Goethe si dokonce Krupku nakreslil a také si poznamenal, že zřícení věže (1807) způsobilo to, že sloužila dlouhý čas jako zdroj kamenů a kvádrů. Na památku jeho pobytu mu byl postaven poblíž jižní okrouhlé věže pomník. Jiným slavným návštěvníkem byla císařovna Marie Louisa (1812).

Později byla zřízena promenádní cesta a postaveny terasy, altán, nová stáj, vodárenský domek a kolna.


[ ↑ k obsahu ↑ ]